Knihy

Osho – příběh o hledání Boha

Úryvek z knihy: Tantrické prožiky, Osho, Beta Dobrovský, 2013 „Co mi brání vidět naprosto zjevné věci?” Samotná touha je vidět. Po zjevných věcech toužit nemusíte, protože jsou naprosto zjevné. Když […]

Úryvek z knihy: Tantrické prožiky, Osho, Beta Dobrovský, 2013

„Co mi brání vidět naprosto zjevné věci?” Samotná touha je vidět. Po zjevných věcech toužit nemusíte, protože jsou naprosto zjevné. Když po něčem toužíte, vzdalujete se. Začnete hledat. A v tu chvíli je mezi vámi určitá vzdálenost a už to není zjevné, už to není nablízku. Příliš jste se vzdálili. Jak můžete hledat něco, co je zjevné? Jak to můžete hledat, když víte, že je to zjevné? Prostě to tu je. Proč byste to měli hledat a toužit po tom? Zjevné věci jsou božské, světské věci jsou pomíjivé a triviální věci jsou ty základní. V každodenním životě při běžných činnostech potkáváte Boha v každičkém okamžiku, protože nikdo jiný tam není. Nemůžete potkat nikoho jiného. Je to vždy Bůh v tisíci podobách. Bůh je naprosto zjevný. Je jenom Bůh! Ale vy hledáte a toužíte a míjíte. Při hledání vytváříte mezi Bohem a sebou vzdálenost, vzdalujete se. Je to trik ega. Snažte se to pochopit. Ego nezajímají zjevné věci, protože s nimi nemůže existovat. Ego se ničemu nechce přiblížit, ego potřebuje vzdálenost, dálku. Jen si to představte. Člověk už doletěl na Měsíc, ale dosud nepronikl ke svému srdci. Člověk vymyslel cestování do vesmíru, ale neví, jak se má dostat k vlastní duši. Vystoupil na Everest, ale nezajímá ho cesta do nitra vlastního bytí. Blízké věci pomíjí a zajímá ho jen to, co je hodně vzdálené. Proč? Egu to dělá dobře. Když je cesta obtížná, ego se cítí skvěle, protože má co dokazovat. Je to obtížné, ale dá se to zvládnout. Cesta na. Měsíc ego nesmírně potěší, ale o cestu k vlastnímu bytí už tolik nestojí.

Povím vám dávný příběh…

Bůh stvořil svět. A pak žil na zemi. Dokážete si to představit… Měl s tím spoustu starostí, protože lidé si stěžovali a klepali mu na dveře i mimo úřední hodiny. Přicházeli v noci a říkali: „Všechno je špatně. Potřebovali jsme, aby sprchlo, ale je horko.“ A pak přišel někdo jiný a řekl: „Já nechci, aby pršelo — pracuji venku a déšť by všechno pokazil.“

osho k

Bůh už byl na pokraji zoufalství. „Co mám dělat? Je tu tolik lidé a všichni po něčem touží a něco očekávají a chtějí být spokojeni a jejich přání jsou protichůdná. Farmář chce déšť a hrnčíř ho ne-chce, protože pracuje venku a přišel by o výrobky… potřebuje, aby pár dní svítilo slunce.“ A tak to šlo dál a dál. Pak Bůh svolal radu a zeptal se: „Co mám dělat? Dohání mě to k šílenství, ale všem prostě vyhovět nemohu. Ale oni mě jednou zabijou. Měl bych se někde schovat.“ Rádci mu navrhovali různá místa. Jeden řekl: „To není žádný problém. Odejdi na Everest. Je to nejvyšší vrchol Himálaje a tam se nikdy nikdo nedostane.“ Bůh pravil: „Vy je neznáte! Už za pár vteřin“ — pro Boha to je jen pár vteřin — „tam vyleze Edmund Hillary s Tenzingem Norgayem a pak začnou znovu problémy. Jakmile se to lidé dozvědí, budou tam létat ve vrtulnících, začnou tam jezdit autobusy a bude to jako dřív… Ne, to neudělám. Vyřešilo by se to jen na pár vteřin.“ Uvědomte si, že Bůh vnímá čas jinak. Indové říkají, že pro Boha je milion let jeden den, tak proto mluví o pár vteřinách. A pak někdo navrhl: „A proč se neodebereš na Měsíc?“ Bůh pravil: „To není dost daleko. Stačí pár vteřin a přistanou tam.“ A tak mu navrhovali vzdálené hvězdy, ale Bůh pravil: „To můj problém nevyřeší. Byl by to jen odklad. Já chci trvalé řešení.“ Nakonec přistoupil k Bohu starý sluha, zašeptal mu něco do ucha a Bůh odvětil: Máš pravdu. Přesně to udělám.“ A starý sluha dodal: „Je jediné místo, kam se člověk nikdy nedostane. Schovej se v člověku samém.“ A tam se Bůh od té doby skrývá, v nitru člověka. Je to poslední místo, kde by ho člověk hledal.

Zjevné věci míjíme, protože ego o ně nemá zájem. Ego zajímají obtížné, náročné věci, protože je to výzva. Když vyhrajete, můžete se chlubit. Ale jaké je to vítězství, když objevíte něco zjevného?

 39526_2

Z knihy: Tantrické prožiky, Osho, Beta Dobrovský, 2013


Fotografie autora

Milan Krynek

Milan Krynek je mistr ReiKi učitel. Praktikuje reiki, kterou v praxi používá již 16 let. Věnuje se terapeutické práci, nápravným technikám pohybového systému a vyučuje meditace. Zajímá se o filozofii, historii a mystiku. Preferuje zdravý přístup k životu, má rád pohyb v přírodě, Nordic walking a vysokohorskou turistiku. Rád čte, dívá se na dobré filmy a chodí do přírody. Ve volných chvílích maluje obrazy technikou olej-kasein.